ŽIVOT VE TMĚ NENÍ NUTNĚ TEMNÝ, MŮŽE BÝT DOST BAREVNÝ.

24. července 2017 v 13:20 | PISTÁCIE |  -- OSTATNÍ --
Už je to pár neděl ode dne, co jsem se dostala na opravdu nevšední výstavu. Vlastně ani mě samotnou by to nenapadlo tam jít, ale dostala jsem lístky od kamarádky, a teď jsem za to moc ráda. Byla to zkušenost, kterou bych ráda doporučila dál.

NEVIDITELNÁ VÝSTAVA. Když tě vedou smysly.

možná už někteří z vás tuší, o co jde, dle názvu. Pojďme si tuto akci přiblížit.

zdroj obrázku: http://www.nrpraha.cz/program/259/neviditelna-vystava/

Na hodinu se stanete nevidomým člověkem, a procházíte jednotlivé místnosti, a dostáváte se do situací v běžném životě, ale vše prožíváte v naprosté a totální tmě (v prostředí, které je pro nevidomého naprosto běžné). Naopak pro vidomého člověka je to něco netypického, s čím se běžně nesetká. Ale pro nevidomého je to jeho denní chleba, jeho rutina, se kterou se musí vypořádávat dnes a denně. A nyní se role obrátí a nevidomý člověk provází vás, vidomé. Je to nepopsatelně neskutečný zážitek, který stojí za to.
Na vlastní kůži si vyzkoušíte hodinu v naprosté tmě, samozřejmě nejste odkázáni jen na sebe, ale i na hlas vašeho průvodce, na jeho rady a pokyny, ale i na spolupráci s kolegy, se kterými do toho "zážitku" jdete. Zjistíte, jak se dokážete orientovat podle hlasu, jestli se dokážete spolehnout na druhé, ale především musíte věřit sami sobě.

Ze začátku jsem se upřímně docela bála. Především proto, že jsem netušila, jak to bude celé probíhat. Ale po celou dobu nás provázel opravdu příjemný hlas průvodce Ondry, který mě postupně uklidňoval, a ke konci jsem se už celkem dobře soustředila pouze na tmavý prostor, hlasy a samu sebe.
Obdivuju všechny, kteří si tímto prochází každý den, aniž by si to sami vybrali. Je to něco neskutečného, když je člověk odkázaný na tmu, na sebe a svoje smysly, intiuci a musí překonávat strach z neznámého, který my neřešíme (protože ho jednoduše vidíme). Dokud máme svůj zrakový smysl, některé věci nám jednoduše nedochází a neřešíme takové situace, do kterých se dostávají jiní (kterých je mezi námi celkem dost, ať už si to uvědomujete, či nikoliv, ať už je kolem sebe registrujete, nebo ignorujete).
Obdivuju každého jednotlivého nevidomého člověka za vše, čím si prochází, protože aspoň na hodinu jsem si mohla vyzkoušet jaké to je. Zároveň by si každý vidomý člověk měl uvědomit, že když na ulici potká někoho s holí, či se psem, měl by se mu snažit pomoci (ale pozor ! ne za každou cenu), jak nám říkal náš průvodce Ondra. Někdy je i taková pomoc spíše na škodu, pokud je špatná a nevidomému spíše uškodí. Nesnažte se ihned pomoci, ale ptejte se, zda něco potřebují, a co konkrétně. Mluvte s nimi, hlavně komunikujte. Oni vás nevidí, ale slyší parádně, a mluva je jejich denní chléb. A hlas je to, co je pro ně nejdůležitější.

Díky za takovou výstavu. Víc takových. Hezký týden přeje

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Klikni pokud jsi tu

Klik :-) :) :-) :)

Komentáře

1 Dee Dee | Web | 24. července 2017 v 20:14 | Reagovat

Tyjoo...zní to dost zajímavě...nikdy jsem o ničem podobném neslyšela! :)

2 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 25. července 2017 v 19:07 | Reagovat

Taký zážitok by som s radosťou vyskúšala. Zažiť a pochopiť svet nevidiacich

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama