
KOLOTOČ. A stále dokola.
Co si každý pod pojmem kolotoč u vás představí ? Já jednoznačně stereotyp. Vše se točí dokola, jde to stále stejně. Sice se to točí, opakuje, neděje se třebas jedna věc, ale víc věci, na druhou stranu jde vše dokola, opakuje se neustále.
Je to šílený. Nebo skvělý ? To už musí na to přijít každý sám.
Pro mě je stereotyp něco hroznýho. Pokud teda si připadám jak v kole, neděje se žádná změna. Pokud vše se opakuje přesně stejně, jako každý den, týden.
Miluju nějaké změny, ty dobré samozřejmě. Když občas vypadnu z toho kola stereotypu. Nebo když já či někdo přijde s něčím spontánním. To je úplně ze všeho nejlepší. I když já mám spíš přátelé, co nesnáší spontánnost. Já sama jsem ji dříve taky nemusela, ale poslední dobou jsem přišla na to, že je skvělá. Jenže ji většinou musim podnikat sama.
Ale i tak si to celkem užiju :) Opravdu doporučuju občas vypnout, vypadnout ze streotypu, rozhodnout se ze sekundy na sekundu a udělat i něco, co by nás nikdy nenapadlo, a přitom se pak cítím skvěle. Někdy bojácně, ale většinou se dostaví euforie. A to je ten skvělý, dokonalý pocit, který bohužel i když bychom měli, či chtěli, moc nezažíváme, alespoň já ne.
Můj malý kolotoč, jehož melodie mě dokáže celkem uklidnit, ale i vyvolat nějaké vzpomínky, nebo si ho jen tak pustím a pomalu usínám.






