close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

UŽ FAKT NE.!!

20. září 2011 v 10:41 | PISTÁCIE |  -- ZE ŽIVOTA --
Posledních pár dní bylo pro mě všelijakých. Nevěděla jsem pořádně, co chci. Nevěděla jsem, jak to bude dál. Nevěděla jsem nic pořádně. Jsem typ člověka, který je moc nerozhodný, bojácný a navíc, se nejvíc bojím, že moje rozhodnutí jsou často špatná. Hodněkrát jsem litovala již, jak jsem se rozhodla. Jenže některá rozhodnutí se bohužel nedají vrátit, a jakmile se k nim rozhodnu, musim nést následky, ať jsou jakkékoliv. V tomhle jsem hodně špatný člověk, hodně nestálý a dokážu názor měnit dost často. A jak by ne. Když sama někdy nevím, co vlastně chci.


Ale jedno vím jistě. Že je život toliko krátký, abych jen furt přemýšlela nad následky svých činů. Takhle to vyzní divně, ale je to tak. Asi to bude tím, že jsem včera viděla jednu postiženou paní, dost mě to ranilo, pohled na ní. Trochu mi i ukápla slza, jak jsem si říkala, bože, ty seš husa, v životě tolikrát nadáváš na svůj život, jseš nejistá, chováš se hrozně, a někdy si řikáš, co to máš za život, ale pak jsem viděla jí, a najednou mi můj život přišel tak jednoduchý, oproti ní. Dost mě mrzí, jak si někdy nadávám na život, a přitom si neuvědomuji, jak ho mají jiní daleko ale daleko složitější.
MRZÍ mě moje chování. Sama na sebe jsem tolik naštvaná. Měla bych být šťastná za to, co všechno mám a být šťastná s tím jak žiji.
Opravdu tu jsou lidé, kteří si zaslouží a můžou nadávat a být smutní či naštvaní za to, jaký mají život. Já bych měla být zticha a jít kupředu v životě a neohlížet se za sebe, na to, kolikrát jsem nadávala na svůj život.

PROMIňtě, ale musela jsem to ze sebe vypsat. Od včerejška to ve mě vřelo a pocitů bylo a je spousta. Nějak jsem to nedokázala v sobě už udržet.
Je to tak, jak to je.
Žijme a neřešme kraviny, opravdu ne. Nestojí za to nic.
Řešme ty lidi, a hlavně pomáhejme těm, kteří to potřebují a chtějí pomoc.
A omlouvám se těm, kterých jsem se nějak dotkla.
Jen píšu, co cítím.

PISTÁCIE

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 20. září 2011 v 14:09 | Reagovat

Znám to, jednou za čas je potřeba se vypsat, já se na to chci teď taky vrhnut, protože za poslední dny mám v hlavě zmatek.. A máš naprostou pravdu, i já si furt říkam, jak mám strašný život, jak se jen trápím, ale když vidím co se kolem děje jiným lidem, je ten můj život procházka růžovým sadem.. ale to jsou lidé, neváží si svého štěstí..

2 Lucy Lucy | Web | 20. září 2011 v 14:20 | Reagovat

přesně, ale to dělá každej z nás. i já! pořád se vztekám nad tím, když mi máma zakáže bejt na počítači, přitom sou mnohem horší věci než jednou nebejt na pc.. na světě je strašně moc lidí, spousta z nich jsou nemocní, někteří si za to můžou sami, oni by naše problémy chtěli mít..achjo, tohle mě drtí. já zase brečim při pohledu na starý lidi..je mi jich líto, ale oni za to nemůžou, ježiš plácám kraviny.. promiň
takže nevztekej se, nic špatnýho neděláš, neposmíváš se jim nebo něco, aspoň soucítíš, i to je hodně..takových parchantů je, co se jim směje

pěknej design

3 Creencia Creencia | Web | 20. září 2011 v 18:12 | Reagovat

Chápu tě a naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala. Život není jednoduchej, ale měl bychom být rádi za to, co máme, protože může být i hůř. A co by jiní dali za to, jaký život vedeme my.
Já jsem přecitlivělá osoba a ještě k tomu empatická, takže pohled na nemocné, staré, hendikepované nebo chudé mi vždycky láme srdce.. nejraději bych všem pomohla, ale to není bohužel v mých silách...

4 B.Showy B.Showy | Web | 20. září 2011 v 20:04 | Reagovat

Přesně tohle znám. Život není jednoduchý ale musíme přijímat vše co nám dává.Jsou lidé kteří mají o mnohem horší život. Jenže my si to prostě v tu chvíli neuvědomujeme.

5 Papája Papája | E-mail | Web | 20. září 2011 v 20:12 | Reagovat

přesně to si říkám i já, v sobotu v pražském metru jsem viděla dva o slepecké holi,...
občas si říkám, že svůj život nesnáším, jsem už od přírody takový typ člověka, který je nevyrovnaný, nerozhodný, bojí se všeho, co udělá, aby něco nezkazil, a raději mlčí, aby se mu ostatní nesmáli, když řekne nějakou blbost nebo se jenom zmýlí, achjo ... chci být jiná, dominantnější, změnit se, ale nejde to ... nemám sílu a vlastně bych ani nebyla  sama sebou

lidé kolem mně mě asi nechápou, a nijak mi nepomáhají... není divu, že jsem taková samotářka :/

6 dipsy-lee-gonzaless dipsy-lee-gonzaless | Web | 20. září 2011 v 20:59 | Reagovat

jojo, jsou dost moderní:) ..tak já mám ještě takové ty maličké, ale rozhodla jsem se že si koupím tyhle a asi si vemu ty modré, líbí se mi nejvíc:)

..krásný článek! jsou lidé kteří mají ohodně těžší život jako my, ale my si to někdy neuvědomujeme a myslíme jenom na sebe...

7 Werča Werča | Web | 21. září 2011 v 11:14 | Reagovat

V pořádku, každý má občas takové dny a blog je na to vypsání nejlepší :)
Máš pravdu, někteří mají o hodně těžší život než my a i tak si stále na něco stěžujeme. Ne každý den je sice posvícení, ale i přes to bychom si měli užívat ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama