close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

NEVĚŘIM NA NIC,VĚŘIM V NĚJ

10. července 2009 v 22:08 | Vickinka |  -- ZE ŽIVOTA --
Snažim se tu už asi půl hodiny vymyslet smysluplnej článek,kterej by se dal normálně přečíst,pořád tu mažu a mažu moje slova,co sem vytvořila a pořád nejsem spokojená s tím,co jsem napsala.

Žijeme odlišně.Žijeme i stejně.
Žijeme dlouho i krátce,jak nám to svět dovolí.
Mým motem a hnací větou kupředu je,že bychom si měli každý den užívat prostě naplno a nestresovat se co přijde a už vůbec se netrápit tím,co bylo,co nás zasáhlo.
Ale jak žít s myšlenkou,že jsme ztratili někdo blízkého ??? Někoho moc blízkého ????
Jak mě tahle slova vůbec napadla ?? Jednoduše,shlédla jsem film Marley A Já ...
Věděla jsem,že je to film o dvou lidech a psovi,ale nevěděla jsem,že tenhle film ve mě probudí takové emoce a až takový strach a pláč.

Kdo ten film viděl,určo pochopí,co se tu snažím vysvětlit,a kdo má doma psa,tak to pochopí ještě líp.
Já prožívám celkem podobný příběh,jako v tom filmu,nejen já,ale celá moje rodina a miliony dalších rodin,které mají psa.
Je to zázrak,když k vám domů přiťapká ten malý tvoreček,koukne na vás tim nejroztomilejším a nejvíc podiveným pohledem,vyplázne na vás ten malinký uslintaný jazýček a zaštěká nebo zakňučí...a pak když ho chytnete do náruče,mazlíte se s ním,muckáte ho,dokud mu to je nepříjemný...a pak roste a roste a vy s ním...
a je to nepopsatelný a nejkrásnější zzážitek vašeho života...
Jen když někdo tohle zažije,pak už nemyslí na to,až jednou ten malej tvoreček se promění ve většího a šedivějšího tvora,než kdysi byl.
To už nikoho nenapadne a je pozdě..
Protože ten tvor už sotva slyší a vidí a neví ani pomalu co se děje,ale možná tuší,že se blíží jeho konec.
A vy se jen snažíte vymyslet,jak mu pomoci,aby se netrápil,aby žil co nejdéle a hlavně,abyste ho neztratili navždy.

Tímhle jsem jen chtěla říct,že MILUJu svého psa nade vše,i když mě někdy pěně štve,ale co z toho.Stejně je nejvíc nejlepší.A nikdy nezapomenu,na to co jsme spolu prožili,protože ON je jen jeden jedinej a už nikdo nebude takový větší blázen a trdlo,takovej maniak,utíkací pesan,mazel,blázen do jídla,takovej psí nekňuba,nikdo už nebude větší pako,nikdo si nezlomí nešikovněji nohu než ON a nikdo prostě už ON nebude.
MILUJU nade vše.A vy co máte psa,určo mě chápete.
A díky,že jste se sem dostali a dočetli,kdo se sem dostal.
Bylo to pro mě důležitý se sem vypsat.
Protože tak to asi mělo být a prostě,doporučuju,kdo má psa,tak nekoukejte na ten film,je to pro vaše dobro...

Citově v prd. Vickinka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yondra SB Yondra SB | Web | 11. července 2009 v 8:43 | Reagovat

psa mám a taky bych bez naší Ťapiny nemohl žít...každý pes je originál a nedá se nahradit o těžší je,když třeba jako naše ťapka,jsme zjistili že má nádor...
PS:krásnej design ;-)

2 PetulQa ♥♥♥ Tvoje zlatíčko sbéčko <3 PetulQa ♥♥♥ Tvoje zlatíčko sbéčko <3 | Web | 11. července 2009 v 9:18 | Reagovat

Já tě plně chápu...nemůžu tyhle filmy vidět, protože už mám taky starýho psa a je hrozný pomyslet že se mnou prostě jednou už nebude :-(.NA ten film bych se určitě nekoukla...byla bych zase v depce ...navíc pořád nemůžu zapomenout na andulku.V úterý jsem jí vezla k veterináři a musela jí dát utratit :( nemůžu se z toho pořád vzpamatovat, protože jsem tam s ní byla až do poslední chvíle viděla jsem jak jí dáva tu injkeci, držela jí v ruce a i když je to malý zvíře vim, že na mě koukala...pořád si připádám tak strašně :( Příjdu si jak kdybych jí sama zabila, i když měla nádor já si furt řikám že s náma mohla bejt dýl :(
Jsem se nějak rozkecala.....užívej si se svym pejskem a hlavně nemysli na nic, že je starej nebo tak...vážně na to hlavně nemysli ať se netrápíš :)

3 Jančulle Jančulle | Web | 11. července 2009 v 9:26 | Reagovat

Hodně emotivní článek.. Ale Vicky, takovej je prostě život.. Vim, že je to bude ztráta..... hodně velká, ale tak to prostě je a s tímhle se už nedá nic dělat. Tak si koukej užívat chvíle s ním a netrap se co bude.... Žijem teď, ne až zejtra....

4 Gringer Gringer | Web | 11. července 2009 v 11:02 | Reagovat

nevím prostě se mi chtělo xD

5 Tima-chan  ティマーちゃん Tima-chan ティマーちゃん | Web | 11. července 2009 v 19:50 | Reagovat

konichiwa....prosím (onegay) byl(a) bys tak hodná(ý) a nakrmil moje mazlíčky na blogu, tady je druhej blog: www.yuki-tima.blog.cz
mooocinky arigatoo (děkuji)
PS: líbí se mi u tebe

6 MeLLy MeLLy | Web | 12. července 2009 v 0:46 | Reagovat

My jsme kdysi dávno (asi jak jsem byla v první třídě) koupili psa. Byl to úžasný pes, jmenovala se Bonnie. Všichni jsme z ní byli nadšení. Pak, když jsem zrovna byla v páté třídě, se ukázalo, že má nekrózu slinivky.. mamka jí musela nechat utratit. Vzpomínám si, jak ségra vykřikla, když mamka přišla domů bez Bonnie. Později bylo rozhodnuto, že si koupíme nového psa. Chybělo nám totiž to, jak za náma pořád někdo chodil a koukal a tak.
Teď je Meg pět let a mám jí ráda stejně, možná více, než Bonnie.
Uvidíš, z toho se nějak dostaneš. I když se to může zdát teď nemožné. Pes je jako člen rodiny:) Ale bude to zas fajn, neboj..

7 Papája Papája | E-mail | Web | 12. července 2009 v 19:02 | Reagovat

vím jaký to je, a to jsem s ním nežila v jedné domácnosti :´(

8 .:.Mrs.z.h.u.l.c.a:. .:.Mrs.z.h.u.l.c.a:. | Web | 12. července 2009 v 21:49 | Reagovat

já to dočetla...zlatí...pochopila jsem to správně že umřel váš pejsek?=O je mi to líto..upřímně líto!!! víš..já mám svýho pejska 3 roky..skoro..přála jsem si ho snad 5 let...kolik filmů jsem probrečela když tam byl pes a já?  já ho neměla=( nedokážu si život bez něj představit..a tvůj článek mě celkem dojal..a spoustu věcí si taky uvědomuju...♥ děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama