NEVĚŘIM NA NIC,VĚŘIM V NĚJ
10. července 2009 v 22:08 | Vickinka | -- ZE ŽIVOTA --Komentáře
Já tě plně chápu...nemůžu tyhle filmy vidět, protože už mám taky starýho psa a je hrozný pomyslet že se mnou prostě jednou už nebude
.NA ten film bych se určitě nekoukla...byla bych zase v depce ...navíc pořád nemůžu zapomenout na andulku.V úterý jsem jí vezla k veterináři a musela jí dát utratit :( nemůžu se z toho pořád vzpamatovat, protože jsem tam s ní byla až do poslední chvíle viděla jsem jak jí dáva tu injkeci, držela jí v ruce a i když je to malý zvíře vim, že na mě koukala...pořád si připádám tak strašně :( Příjdu si jak kdybych jí sama zabila, i když měla nádor já si furt řikám že s náma mohla bejt dýl :(
Jsem se nějak rozkecala.....užívej si se svym pejskem a hlavně nemysli na nic, že je starej nebo tak...vážně na to hlavně nemysli ať se netrápíš :)
Hodně emotivní článek.. Ale Vicky, takovej je prostě život.. Vim, že je to bude ztráta..... hodně velká, ale tak to prostě je a s tímhle se už nedá nic dělat. Tak si koukej užívat chvíle s ním a netrap se co bude.... Žijem teď, ne až zejtra....
konichiwa....prosím (onegay) byl(a) bys tak hodná(ý) a nakrmil moje mazlíčky na blogu, tady je druhej blog: www.yuki-tima.blog.cz
mooocinky arigatoo (děkuji)
PS: líbí se mi u tebe
My jsme kdysi dávno (asi jak jsem byla v první třídě) koupili psa. Byl to úžasný pes, jmenovala se Bonnie. Všichni jsme z ní byli nadšení. Pak, když jsem zrovna byla v páté třídě, se ukázalo, že má nekrózu slinivky.. mamka jí musela nechat utratit. Vzpomínám si, jak ségra vykřikla, když mamka přišla domů bez Bonnie. Později bylo rozhodnuto, že si koupíme nového psa. Chybělo nám totiž to, jak za náma pořád někdo chodil a koukal a tak.
Teď je Meg pět let a mám jí ráda stejně, možná více, než Bonnie.
Uvidíš, z toho se nějak dostaneš. I když se to může zdát teď nemožné. Pes je jako člen rodiny:) Ale bude to zas fajn, neboj..
vím jaký to je, a to jsem s ním nežila v jedné domácnosti :´(
já to dočetla...zlatí...pochopila jsem to správně že umřel váš pejsek?=O je mi to líto..upřímně líto!!! víš..já mám svýho pejska 3 roky..skoro..přála jsem si ho snad 5 let...kolik filmů jsem probrečela když tam byl pes a já? já ho neměla=( nedokážu si život bez něj představit..a tvůj článek mě celkem dojal..a spoustu věcí si taky uvědomuju...♥ děkuji

psa mám a taky bych bez naší Ťapiny nemohl žít...každý pes je originál a nedá se nahradit o těžší je,když třeba jako naše ťapka,jsme zjistili že má nádor...
PS:krásnej design